Bolí vás bedra?

Přátelé, kamarádi, moji milí 🙂 . Rozmohl se nám tady takový nešvar. Bolí vás bedra… Pojďme se zamyslet proč a co bychom s tím mohli udělat. Protože samo to s největší pravděpodobností fakt neodezní!!!

Jak to tedy máme?

  1. Jaké máme držení těla?
  2. Sedavé zaměstnání a málo pohybu?
  3. Sedavé zaměstnání a hodně pohybu :-)?
  4. Jaké máme pohybové návyky?
  5. Přemýšlíme vůbec o tom, jak se hýbeme?
  6. Vnímáme své tělo, co nám vysílá za signály? A posloucháme ho?
  7. Co si na těch bedrech nosíme?

Jaké máme držení těla

Všimli jste si někdy, jak stojíte? Sedíte? Řídíte auto? Běháte? Chodíte? Bruslíte? Či jinak se hýbete?

Jestli ne, tak tím je třeba začít! Navnímejte, jaké máte držení těla kdykoli během dne. Jak se v těle cítíte. Jestlikdy vás bolí v bedrech, za krkem, mezi lopatkami, kyčle…

Zpomalte, vnímejte a uvědomte si, jak tělo používáte! Pokud cítíte, že to není úplně ono, oslovte pohybového trenéra nebo zkoušejte zlepšit své držení těla sami. Osobně doporučuji odborné vedení 😉 . Metoda „pokus omyl“ je zdlouhavější a není tak efektivní.

Za mne je základ vědět, jaké je správné vzpřímené držení těla a co je to osové nastavení. Pak na tom můžeme prakticky pracovat kdykoli během dne. Když si vzpomeneme a uvědomíme si to! Uděláme z toho automatický návyk, který našemu tělu prospěje. Uleví se nám nejen v bedrech

Nejdůležitější je UVĚDOMOVAT si své tělo, jeho držení, nastavení a jak ho používáme. A to nejen při cvičení a sportu, ale zejména ve všech každodenních činnostech. Protože ty provádíme denně nesčetněkrát, na rozdíl od plánovaných pohybových aktivit x krát týdně.

Co je to osové nastaveníjak správně vzpřímeně stát si můžete přečíst v mém e-booku zde.

Sedavé zaměstnání a málo pohybu

Máte sedavé zaměstnání, pracujete mnoho hodin denně u počítače a pak už nemáte sílu ani chuť jít se hýbat? Vaše tělo je ochablé, páteř zborcená, plno stresu, starostí a pocitů nespokojenosti, že na sebe zase nemáte čas?

Až se tělo OZVE!!! Už to nemůže vydržet. Není mu věnována žádná vědomá pozornost! Přestože je to nejkrásnější a v tomto životě jediná schránka naší duše! Bez těla bychom nebyli. Nemohli bychom NIC…

Nestálo by za to se mu vědomě a s laskavostí více věnovat? Trochu ho napřímit, uvolnit, protáhnout, posílit?

Doporučuji začít zvolna. Pěkně postupně. Seznámit se se svým tělemnaučit se ho vnímat. Lépe se nám budou jednotlivé cviky nebo pohybové aktivity provádět a budeme je dělat v souladu se svým tělem.

Doporučuji začít cvičit/sportovat pod dohledem trenéra, abychom hned ze startu nenapáchali více škod než užitku 😉 . Přeci jen, když chceme začít řídit auto, je také lepší a výhodnější projít autoškolou 😉 … Auto, když se pokazí nebo nabourá, dá se koupit nové! Na rozdíl od těla…

Pokud chcete začít pomalu a vědomě cvičit, můžete to zkusit se mnou 🙂 . Ráda Vás osobně povedu.

Sedavé zaměstnání a hodně pohybu 🙂

Jasně. Celý den jsem seděla v práci. Nejvyšší čas se jít hýbat! Rychle a pořádně! Nejlépe úplně naplno, není čas…

Anebo jinak. Dnes jsem ještě nebyla běhat! Venku je tak hezky. Musím se hýbat! Zrovna mám chvilku, tak fičím… a další jiné myšlenkové pochody, které se nám derou do mysli, když potřebujeme k životu pohyb 🙂 . Jsme na něm tak trochu „závislí“ 😉 . Je to skvělá závislost 🙂 . Určitě lepší než automaty nebo drogy…

Nicméně! Dokážete si představit, jak to tělo zpracovává, když dlouze, dejme tomu 8 hodin, sedí, pracuje a pak vystřelí na hodinu sportovat? Endorfiny se vyplaví. Super! Hlava čistá, pocit sebeuspokojení dobrý, čas taky není špatný…

A co tělo? Rozcvičili jsme ho? Dali jsme mu prostor a čas, aby se probralo z „módu“ sedím v práci, nic moc neaktivuji? Dali jsme mu po aktivitě prostor pro zklidnění, protažení, kompenzaci, relaxaci? Zamysleme se nad tím!

Jak z toho ven, když pracovat musím a hýbat se chci?

Tak určitě pracujme a hýbejme se! Pokud máte sedavé zaměstnání, zkuste se během dne co nejčastěji napřímit, zvednoutprojít se třeba ke kopírce, do kuchyňky pro kafe nebo pozdravit kolegy do vedlejší kanceláře 😉 . Potěší to nejen vaše tělo, ale i kolegy.

Uvědomte si držení svého těla. Dopřejte tělu trochu nepatrného pohybu. Stačí chvilky. Čím častěji, tím lépe…

Sundejte si boty a pod stolem si lehce pohrajte s chodidly a kotníky. Roztáhněte prstíky co nejvíce od sebe a skrčte je do pěstiček pár krát za sebou. Pohrajte si s každým prstem zvlášť. Chodidla se prokrví, trochu rozhýbou, nebudou 8 hodin vkuse sevřené v botách!

Zakružte kotníky, zvedněte paty a uvědomte si polštáře pod prsty. Protáhněte si nárty a pak si zase nenápadně boty obujte 😉 . Nebo ještě chvíli zůstaňte bez nich…

Krom napřímení páteřeuvědomění si opory chodidel pod stolem, zkuste chvíli dýchat do bránice. V sedě i ve stoji. Aktivujte střed svého těla.

Svalíky podél páteře se probudí, hluboké břicho se zapojí, možná časem navnímáte i své pánevní dno. Ulevíte bedrům a lehce potrénujete střed těla i v pracovní době, což se vám po práci bude hodit do jakékoli pohybové aktivity, do které se vrhnete.

Takže jsme se v práci trochu rozhýbali a můžeme jít na to.

Připravit, ke startu, pozor, teď…

Užijte si vybraný sport, pohyb, cvičení. Vnímejte u toho své tělo a jak se hýbete. Nepřepínejte se. Nezapomeňte na zklidnění, protažení a dopřejte svému tělu i relaxaci.

Jak dýchat do bránice si můžete přečíst v mém e-booku zde.

Jaké máme pohybové návyky

To je pořád: vnímat své tělo, poslouchat jeho signály, uvědomovat si…

Tak schválně. Víte, jaké máte své pohybové návyky?

Jestli se vám často zvedají ramena nahoru k uším, jestli se často prohýbáte více v bedrech a břicho se vám vyklene dopředu, jestli se vám často „odpojuje“ hrudník od břicha (tj. přední spodní žebra a prsa se vystrkují dopředu), jestli máte hrudník vpředu hodně zavřený (ramena se stáčí dopředu a k sobě) nebo jestli pořád stahujete vzadu lopatky k sobě

Každý máme nějaké pohybové návyky. A vždy a u všech se s nimi dá pracovat.

Když se chce, všechno jde…

A co když si je neuvědomujeme?
Můžeme si pak střádat do těch „svých míst“ dalších 20 let…

Přemýšlíme vůbec o tom, jak se hýbeme?

Tuším, že asi moc ne. Začneme, až to začne bolet! To byl i můj případ 🙈. Až bolest těla mě zastavila. Donutila mě přemýšlet nad tím, jak se hýbu. Zda to nelze dělat nějak jinak a výhodněji, aby mé jedinečné tělo netrpělo a sloužilo mi ještě spoustu dalších let 🙏.

Protože žiju pohybem a život je pohyb…

Co si na těch bedrech nosíme?

Tak to bych taky ráda věděla 😉
Tuším, že každý z vás ví…
A pokud neví, tak se jenom nezastavil a nedovolil si to uvědomit. Zkuste to. Třeba se vám uleví!

Lucie Křetinská
Pomáhám lidem na jejich cestě nalézat rovnováhu a to nejen svalovou. Můj příběh si můžete přečíst ZDE >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.