Paddleboarding – pohyb i relaxace :-)

Ráda bych vás seznámila s úžasnou aktivitou provozovanou na vodě – paddleboardingem. Nejsem úplně vodní živel, ale když se to všecko sejde tak, jak má, dokážu si vodu užít nejen jako příjemné osvěžení „navenek“, ale hlavně jako mocné „vnitřní zklidnění“. Užívám si klidný pocit plutí, plynutí, sem tam vlnění a uvědomění si, že takto to může probíhat i v celém našem životě, když si to dovolíme.

Chtěla jsem jet lézt zase na skály 🙂 . A zase to nevyšlo 😉 . Připomněla jsem si nedávnou zkušenost z La Skaly v Žilině, kde jsem si uvědomila, že když k danému přání, které se nevyplní úplně tak, jak bychom si představovali, přistoupím pozitivně, můžu si užít krásný den v podstatě i úplně jinou formou. A paddleboarding je přeci jen od lezení trochu vzdálenější disciplína 😉 .

V týdnu jsem říkala kamarádce, že doufám, že mi letos zase vyjde vyrazit na paddle a za 3 dny jsem na něm stála a užívala si jej v plné kráse na Hlučínské štěrkovně. Přání se mi zase splnilo 🙂 . I když v termínu, kdy byly původně v plánu skály. Každopádně to umí „nahoře“ zařídit báječně, protože to vyšlo na ten nejteplejší den za poslední období a to se prostě k vodě hodí! Myslíte, že to byla „náhoda“ 😉 ?

Den začal kostrbatě. Byla jsem netrpělivá. Chtěla jsem vyrazit k vodě co nejdříve. Překombinovala jsem dopravu a hned ze startu dne jsem dostala lekci, protože jsem se musela od vody vracet domů pro plavky 😉 …

Těšila jsem se na klidnou hladinu. Cítila jsem se od rána neklidná, nedočkavá, netrpělivá. Věřila jsem, že na vodě se zklidním a užiji si takový ten omamný pocit klidné vody. Pocit, že nikam nespěchám a nechávám plynout jak myšlenky, tak paddle po hladině.

Myslíte, že byla voda klidná 🙂 ?

Nebyla. Foukalo. Místy docela hodně. Přesto jsme s kamarádkou vypluly. Na paddle jsem nastoupila zase po roce. Hned jsem si uvědomila, jak výhodné je umět zapojit střed těla, rozložit váhu na obě dolní končetiny rovnoměrně, umět stát vzpřímeně a tím se krásně udržet na paddlu, přestože vítr vlnil hladinu.

Měla jsem z toho radost. Tělo se automaticky nastavilo, zpevnilo a nemuselo příliš „bojovat“ se ztíženými podmínkami pro udržení rovnováhy.

Uvědomila jsem si, že ten dlouholetý trénink práce se svým tělem přináší ovoce. Že střed těla se opravdu zapojí. Tělo se napřímí zcela automaticky, aniž bych nad tím sáhodlouze přemýšlela.

Díky tomu mi umožní snadněji zvládnout pohyb i v těžších podmínkách a v pohybových aktivitách, které nedělám úplně běžně. A že mně potom třeba nebolí záda 😉 …

Vyrazily jsme směr ostrov uprostřed Hlučínské štěrkovny. Počáteční „kostrbatost“ dne měla ještě pokračování. Při prvním odpočinku, kdy si jen tak sednete nebo lehnete na paddle a začnete si vychutnávat vzdálení se od civilizace a klidnou vodu, jsem zaslechla „divný zvuk“. Nebylo to nic jiného než můj unikající paddle 🙈.

Tak super! Konečně jsem se trochu zklidnila, vyjela, tělo mi svým automatickým nastavením a zpevněním udělalo radost, jsem uprostřed štěrkovny bez lidí, slunce krásně svítí a začíná mi unikat vzduch z paddlu! Ach jo. Další lekce.

Pocit nervozity a možná i naštvanosti se zase na chvíli vrátil. Beru si klíče od auta, loučím se s kamarádkou a vyrážím zpět směrem ke břehu pro pumpu.

Ještě jsem se ani neokoupala 😔. Pádluju ještě kousek a rozhodnu se svlažit. Sklouznu z paddlu do vody a cítím, jak je voda krásně osvěžující. Udělám pár temp a zažívám úžasný pocit. Začínám si ho vychutnávat. Paddle mi mezitím vítr odfoukává pryč. Plavání mi dělá tak hezky, že to neřeším a opravdu si uvědomuji, jak mně voda „očišťuje“, uklidňujedělá mi dobře. Užívám si to a vyplavuje se opět pocit radosti 🙂 .

Vyškrábu se zpátky na paddle a na chvíli ulehám. Nasávám sluneční energii, relaxuji a uvědomuji si, jak se cítím krásně. I když slyším stále ten „divný zvuk“ unikajícího paddlu, přestávám to řešit a vybírám si ty pěknější pocity, které přišly díky mému osvěžení ve vodě.

Ten den se mi střídá spousty pocitů a vjemů. Podvědomě si stále vybírám ty pěknější. Ty, co mi dělají hezky. Pocity, které se zdají býti méně komfortní, přijímám také. Snažím se s nimi nebojovat a ony se pak rozpustí ať už ve vodě nebo na slunci nebo prostě jen tím, že si je uvědomuji a že je nechávám být…

A jak to dopadlo 😉 ?

Výborně. Paddle unikal po celou dobu 😅. Nakonec jej ale nebylo třeba v průběhu dofoukávat.

Nádherně se střídaly okamžiky klidu a relaxace při ležení na paddlu, nasávání slunečního svitu nebo splývání ve vodě. A okamžiky plné dynamické síly, kdy bylo opravdu potřeba zabrat celým svalovým zřetězením na těle, od dlaní držících pádlo přes celou paži, hrudník, záda, břicho, stabilitu dolních končetin a chodidel dobře opřených na paddlu, proti silnému větru, abychom se dostaly zase ke břehu.

Paddleboarding byl dnes ukázková kombinace rovnováhy mezi aktivitou a relaxací 🙂 .

A dnešní vítr, který v počátku vypadal jako „méně oblíbený element“ při paddleboardingu, nám umožnil nejen kvalitní silový trénink celého těla, ale byl také další příležitostí naučit se přijímat skutečnost takovou, jaká je a zase si v ní najít ta pozitiva 🙂 !

Co všechno se dá dělat na padlu?

  • Tak v prvé řadě určitě pádlovat 🙂
  • Ve stoji, v kleku, v sedě
  • Hrát si s rovnováhou
  • Zapojit svaly celého těla
  • Možno též praktikovat jógu či zkoušet jiné cviky těla
  • Jen tak ležet, relaxovat, odpočívat, slunit se
  • Sklouznout do vody, osvěžit se, zaplavat si
  • Být v místech, kde už není tak velká koncentrace lidí
  • Zklidnit se, být sami se sebou a užívat si všechny pocity, které přicházejí

Paddleboarding mne dnes opět naplnil radostí, různorodými pocity a uvědoměním si, jak cenné je umět zapojit střed těla a využít své zkušenosti a trénink těla do pohybové aktivity, kterou neprovozuji běžně. A díky tomu eliminovat negativní pocity na těle jako jsou např. bolesti zad.

Pokud chcete získat více informací, nejen jak správně vzpřímeně stát a co můžeme udělat každý den pro to, aby nás nebolela záda, můžete si stáhnout, přečíst a praktikovat 🙂 mých vyzkoušených 5 jednoduchých kroků, které můžete udělat každý den 😉 …

 

 

Lucie Křetinská
Pomáhám lidem na jejich cestě nalézat rovnováhu a to nejen svalovou. Můj příběh si můžete přečíst ZDE >>
Komentáře
  1. Pozdrav napsal:

    Lucinko,PŘEJI Ti z celého srdce hodně sil do krásného projektu jsi opravdu ŽENA netušených možností.Já to vím dlouho.Držím palce a těším se.Blogu přeji jako správná sudička dlouhý a spokojený život. Tfuj tfuj tfuj

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.