Taky znáte ten pocit, že se nemůžete rozhýbat? Že se rádi hýbete, ale pak přijde období, kdy je těžké udělat ten první krok, nabrat směr a vyrazit?
A je úplně jedno, jestli je to pěšky do parku, na kole do lesa, do cvičení, na lezeckou stěnu nebo na hory…

Prostě se vám nechce! Máte pocit, že to bude stát určité úsilí a že jste vlastně unavení. A oba tyto pocity jsou opravdu reálné.

Přesto jinak než vykročením vpřed se nic nezmění!

Dlouhodobé setrvání ve stavu „nic nedělání“ není našemu tělu ani psychice příliš prospěšné. Čím delší tento stav je, tím hůře se pak startuje do změny a do akce. Stojí nás to mnohem větší úsilí odhodlat se, udělat první kroky a vyrazit. Někdy i více než následně vykonávaná samotná pohybová aktivita. Ale i ta může po delší pauze dát pěkně zabrat!

Když vyrazíme a začneme se hýbat, pocity, které přicházejí, jsou obrozující 🙂

Jak se nastartovat, když jsme se „někde na čas zasekli“ 😉 :

• TERMÍN – zvolit si a rezervovat si pro sebe termín a čas, dovolit si to!
• PRAVIDELNOST – pokud je to možné, udělat si „dlouhodobou pravidelnou rezervaci“ na tento termín a čas (třeba i jen pro sebe)
• VĚDOMÍ OKOLÍ – nahlásit tento termín rodině, kolegům v práci, svým kamarádům
• PARŤÁK – domluvit se s někým, s kým se rádi při tomto pohybu potkáváte a rozumíte si
• TRENÉR – najít si trenéra/průvodce naladěného na stejnou vlnovou délku 🙂 , aby vás v tomto pohybu vedl, naučil něčemu novému, pomohl s nesnázemi začátečníka, udržel motivaci posouvat se i v roli „pokročilejšího“, motivoval vás a podporoval, dělal vám společnost
• DENÍK – psát si pohybový/tréninkový deníček – pro fajnšmekry 🙂

Na co určitě nezapomenout:

• Nezapomenout poslouchat své tělo!!!
• Pochválit se 🙂
• Prožít si endorfiny nebo jiné pozitivní emoce naplno – dovolit si to!
• Své pocity, prožitky, zkušenosti s někým nasdílet – umocní se dobrý pocit z vykonané pohybové aktivity
• Těšit se na příště 😉 !

Jak nás pohyb nabije:

• TĚLO – probudíme svalové řetězce a podpoříme činnost srdce
• DUŠE – pookřeje, usměje se, bude se cítit lépe
• MOZEK – prokrví se mozkové buňky a bude nám to lépe „pálit“
• SPÁNEK – zkvalitní se
• MYŠLENKY – „vyčistíme si hlavu“

A teď k tomu Smrku 🙂 …

Vždycky jsem ráda chodila po horách. Už od dětství. Mám to asi „v krvi“. Začínala jsem v turisťáku, jezdila s taťkou na prázdniny do Nízkých a Vysokých Tater. Později pak přišly na řadu Alpy i hory na vzdálenějších kontinentech (Kanada, Austrálie, Patagonie) a v neposlední řadě i cesty do Himalájí.

Přesto mými nejbližšími a nejčastěji navštěvovanými kopečky jsou Beskydy a jejich dominanty Lysá hora a Smrk. Vím, je to profláknuté, chodí tam už „miliarda“ lidí a není to už „co bejvávalo“ …

PŘESTO KDYŽ CHCI:

• probudit své tělo
• pookřát na duši
• prokrvit mozkové závity
• vyčistit si hlavu
• a dobře se pak vyspat

VYRAZÍM DO BESKYD …

Nejprve se mi nechce. Nechce se mi tam jet autem, strávit „rozehřívací čas“ cca 45 min v autě cestou tam a stejný čas cestou zpět v módu sezení. Nicméně už za ty roky vím, že když vyrazím, dojedu pod kopec a pak na něj vyšlápnu, udělá mi to neskutečně krásně 🙂 .

Vyjedu od domu a začínám se těšit. Zvažuji, kterou cestou půjdu a kde bude v danou dobu asi nejméně lidí. Jestli si to jen tak vychutnám a budu se kochat nebo trochu šlápnu a zkusím to vzít „tréninkově“. Už umím rozpoznat na svém těle, na co se zrovna cítí a poslouchám ho! Nenechám hlavou „přebít“ pocity těla a vyrazit „z ostra“ jako dřív, když jsem trénovala na závody. Už to nepotřebuji.

Je mi dobře jen tím, že jsem v horách, hýbu se, jsou tam stromy, listy, smrky 😉 , slunce nebo mraky…

Neskutečně mě to nabíjí. Cestou mě napadají různé myšlenky. Často tvořím v hlavě různé příběhy, vedu pomyslné dialogy nebo spíše monology 🤭, chodím sama a vychutnávám si tu absolutní svobodu, vůni a barvy…

Jsou to nádherné okamžiky, pro které mi prostě stojí za to překonat ten prvotní pocit „že se mi nechce vyrazit“. Mám to již mnohokrát vyzkoušeno a vím, že je mi pak neskutečně krásně jak na těle, tak na duši. Toto si v momentech, kdy „se mi nechce“, VĚDOMĚ PŘIPOMENU a pak se z těchto prožitků zase raduji!

A co nabíjí vás?

Pokud máte nějakou aktivitu v oblibě, nabíjí vás ať už ten samotný pohyb, prostředí, ve kterém ji vykonáváte, lidé, se kterými se u této aktivity potkáváte, nebojte se VĚDOMĚ si PŘIPOMENOUT, jak krásné pocity pak máte, a že stojí za to překonat ten pocit „že se mi nechce“ 😉 …