Skála nebo La Skala?

Zažili jste taky někdy pocit, že si něco moc přejete a pak to přijde, ale v jiné podobě ;-)?
Na počátku se divíme, že ten obsah úplně neodpovídá tomu, co jsme si v představě vysnili. Chvíli přijímáme danou skutečnost. A pak máme dvě možnosti. Buď být smutní, že to nevyšlo úplně přesně tak, jak jsme si přáli nebo se na to můžeme podívat z jiného pohledu a říct si, co všechno nám ta jiná forma může přinést, kam nás může posunout a co všechno můžeme udělat proto, abychom z ní také měli radost :-).
A já volím tu druhou variantu!
Protože znáte to: člověk míní a život mění 😉 …

A tak jsem objevila naprosto neskutečné lezecké centrum La Skala v Žilině.

S kamarádkou se už druhým rokem věnujeme úžasné pohybové aktivitě – lezení. Obě jsme k lezení přičichly již ve studentských letech. Lezení se pak na docela dlouhou dobu z našich životů vytratilo a objevilo se zase v nedávné době. Nejprve jen tak příležitostně, posléze již s větší dávkou pravidelnosti a v nedávné době jsme se posunuli ještě mílovými kroky dál a prošli jsme lezeckým kurzem „climb better“ pod vedením zkušeného, empatického a pro lezení a hlavně jeho výuku velmi zapáleného trenéra. A to je panečku výhra!

Vyhrát nebo ještě lépe vybrat si správného trenéra bych přála všem!
Zkuste si ho taky přát 😉 …

Moc jsme si přály vyrazit s ním i na skály. Na lezecké stěně se nám díky jeho vedení, podpory a motivace podařilo posunout nejen ve zdolání cest vyšší obtížnosti, ale zapracovat také na lepší psychické odolnosti, významně zlepšit techniku lezení, tím ušetřit síly a zlepšit tak i vytrvalost a v neposlední řadě si vychutnávat tady a teď jednotlivé pasáže a kroky v samotné cestě a mít radost z dílčích nebo celkových posunů.

A protože léto začalo, i když letos se tváří zatím docela „rozmarně“ 😉 a pobyt venku v přírodě milujeme, moc jsme si přály vyrazit na skálu a krom lezení si vychutnat takovou tu pohodovou „podskalní atmosféru“, kdy se nikam nespěchá, kdy je cítit les nebo louka, občas zavane větřík, současně s tím si vychutnáme lehčí či těžší cesty, lehneme si na karimatky a koukáme na lezce, kteří si tvoří, hledají, vymýšlejí a vychutnávají svou cestu :-).

Skálo termín byl vybrán a potvrzen, těšení započato. Scházíme se na parkingu, koukáme na radar a ještě chvilku se snažíme udržet myšlenku a představu té skály venku. Nicméně počasí je jasné. Nestabilní, hrozící bouřky a déšť a to by přeci jen asi nebylo ono. Takže jedeme na „La Skalu“. O lezecké stěně v Žilině jsem už slyšela. Dlouhé cesty, velké převisy, tuším, že nic moc pro mě. Ach jo. No ale na té karimatce by se mi v tom dešti asi spokojeně stejně neleželo … takže jedeme.

Co dokáže udělat krásný prostor, spřízněné duše a přijetí situace tady a teď!

Tak jsme tady. Vcházíme do La Skaly a já jsem ohromena. Tím obrovským a čistým prostorem. Ta vzdušnost, čistota a klid je nádherná. Ano, je to vysoké a je to i hodně převislé. Ale né na všech stranách! Proudí tam příjemné energie. Hned na recepci nás zdraví velmi usměvavý a přátelský „ujo“ a jsem tady s lidmi, se kterými chci být a věřím jim.
Takže musím se vlastně bát? A být smutná?

Nemusím a nebudu :-). Nechám to plynout. Navíc tady jsou super pohodlné pytle na ležení a neprší tu ;-). Potřebuji nalézt do první cesty a uklidnit se, že to prostě zvládnu. Já si to přeji – zvládnout to a vychutnat si celičký den, každý okamžik, každou cestu, své prožitky, společné sdílení, prostě si užít tu pohodovou „podskalní atmosféru“ :-).

A to jsem si vlastně přála!

Lézt, být se svými spřízněnými dušemi a v pohodové „podskalní atmosféře“. A tak se mi to splnilo! A vůbec mi nevadí, že ta skála byla vlastně La Skala ;-). Ono mne to vlastně těší ještě více. Ten pocit, že si můžu a umím užít i chvíle a situace, které nejsou úplně totožné s mými původními představami.

Obsah si přeci tvoříme vždy sami a my si ho v La Skale vytvořili krásný.

Děkuji všem spřízněným duším za tento „skalní den“ a také tam někam nahoru, že to takto zařídili i s tím uvědoměním!

A co si z tohoto příběhu odnáším?

• Přejme si a představujme si
• Přijímejme skutečnost takovou, jaká je
• Dejme ji pozitivní energii a ona se nám vrátí
• Když pocítíme strach, přiznejme si ho, postavme ho mimo sebe a vezměme si jeho energii do jeho překonání
• Sdílejme své prožitky se spoluúčastníky, tady a teď se umocní
• Nedržme se „skálopevně“, resp. urputně své představy, i jiné cesty mohou být krásné, pokud si to dovolíme a umožníme změnu z představy v prožití pěkné reálné skutečnosti
• Buďme vděční za pestrobarevnost života a přijímejme ji jako obohacující a posouvající element