Napadlo vás někdy, že zkusíte meditovat? Mne mnohokrát. Nosím to v hlavě už dlouho. Četla jsem o meditacích v různých časopisech, dostala pár knížek, jak s meditacemi začít … Občas jsem prošla vedenou meditací na lekci jógy. Nicméně k samotné vlastní praxi jsem došla teprve nedávno.

Proč meditovat?

Na začátku mohou k meditacím každého vést různé důvody. Zkusí to. Praktikuje je. A vytrvá-li, pak už jen medituje a nezkoumá důvody proč. Dělá mu to dobře. Tělu, mysli, duši …

Podělím se s vámi o své důvody a také o vjemy, které mi meditace na počátku jejich praktikování přinášejí.

Mé důvody:

• Nemohla jsem spát
• Velký tok myšlenek, které nelze zastavit
• Velký tlak na sebe samu, co všechno mám, chci nebo bych měla udělat
• Potřeba dalšího zklidnění a ztišení sebe sama
• Potřeba ujištění se, že všechno je v pořádku, i já
• Potřeba vyslyšení svého těla, jak se cítí
• Potřeba vyslyšení svého srdce, co si přeje

Mé vjemy:

• Pomáhá mi to ve všech výše uvedených důvodech
• Mnohem více vnímám své tělo, jak se cítí
• Daří se mi pustit velký myšlenkový tok
• Pokud se myšlenky v průběhu meditace objeví, tak je s láskou zase vědomě opouštím a vracím se do těla
• Daří se mi zklidnit a uvědomit si, že je v pořádku neudělat vše, co si myslíme, že musíme, že chceme, že bychom měli
• Daří se mi lépe vnímat přítomný okamžik a mé pouhé bytí v něm
• Uvědomuji si, že jako všechno co se učíme, chce praxe meditace svůj čas, abychom se v ní cítili ještě komfortněji než na počátku a dokázali si ji plně vychutnat
• Uvědomuji si, že meditaci je potřeba praktikovat pravidelně, udělat si z ní návyk, zakomponovat si ji do svého denního rytmu, protože podobně jako pravidelný pohyb a cvičení těla, nám teprve pravidelnost může přinést dlouhodobé pozitivní benefity

Pravidelné opakování 🙏

Přidám ještě svou osobní zkušenost s posledním výše uvedeným bodem. Týká se pravidelného opakování. A nemusí se aplikovat jen na meditační praxi. Možná máte také své vlastní zkušenosti s pravidelnou činností, která Vám dělá dobře. Zamyslíte se? Máte takovou 😉 ?

Člověk je v podstatě „líný tvor“. Nebo ještě jinak. Je pro něj pohodlnější dělat věci, které je zvyklý dělat. Už se je dříve naučil, osvojil si je a nepotřebuje k nim už tolik úsilí, odvahy, odhodlání, vůle … je na to zvyklý. Dělá to automaticky. Čistí si zuby. Uvaří si kávu. Večer si pustí film. Nalije si sklenku vína, dá si k tomu něco dobrého na zub. Je to fajn, dělá nám to dobře, je to pohodlné a jsme na to zvyklí.

Zvykli jsme si na to proto, že to děláme dlouho, pravidelně a přináší nám to nějaké benefity.

Ale než si na něco zvykneme a děláme to automaticky, chvíli to prostě trvá. I když víme, že nám to bude dělat dobře! Že by stálo za to vydržet! Udržet si tu pravidelnost, aby nám to přinášelo dobré pocity stále a čím dál tím méně nás to stálo nějaké vnitřní „přemlouvání“ a odhodlávání se tu praxi provést. Nějaké tipy k tomu, jak se „odhodlat“ a co nám pomůže dělat věci, které nám činí radost, najdete i v článku Smrk vedle smrku, aneb jak pohyb a hory nabíjí 🙂

A teď ta osobní zkušenost s praxí meditace … 🙂

Začala jsem meditovat před nějakou dobou. Největším důvodem asi bylo, že jsem nemohla spát. V hlavě se mi honily myšlenky, nešly zastavit a nepustily mě usnout. Řekla jsem si, že zkusím meditovat, protože už o tom stejně přemýšlím dlouho, zajímám se o toto téma, akorát zatím na to „nebyl čas“. Navíc mi „shodou náhod“ přišly do ruky pěkné meditace v rámci jednoho online programu, který jsem si koupila, abych se na své cestě životem zase kousek posunula dál.

Začala jsem si pouštět meditace nejprve večer před spaním. Pěkně v posteli, vleže, pod peřinou. Hlas se příjemně poslouchal, slova byla laskavá, nicméně jsem se téměř pokaždé „ztratila“. Nemyslím tím úplně, že bych hned usnula, ale i to se někdy stalo. Velmi často ta krásná slova zakryl opět tok mých vlastních myšlenek a přemýšlení „nad svými věcmi“. Přesto mě meditace uklidnila a lépe se mi usínalo.

Snažila jsem se příliš „nekárat“ samu sebe, že nejsem do meditace úplně ponořená a stále mě doprovázejí mé vlastní myšlenky. Byla jsem ráda, že i přesto mě meditace vedla ke zklidnění a lepšímu usínání. Byly to první krůčky, stejně jako se dítě učí první kroky než pak vyběhne ven.

Tím, že jsem se o meditace začala více zajímat a také je praktikovat, začaly se kolem mě objevovat více a více. A to mě povzbuzovalo a iniciovalo dále se tomuto tématu a hlavně tedy praxi věnovat.

Čemu věnujeme pozornost, to přichází a sílí

Protože stejně jako u jiných činností může každému vyhovovat malinko jiná forma nebo obsah (někdo do kopce raději rychleji a někdo zase pomaleji a oběma je nahoře krásně 😉 a někomu jen tím, že se projde kolem řeky …), pouštěla jsem si postupně různé meditace a zkoušela také i jiné pozice než vleže v posteli.

Vnímala jsem, co to se mnou dělá, jaké pocity a vjemy mi to přináší.

Zjistila jsem (tak jak to v mnohých článcích, knihách a i v úvodu každé meditace doporučují), že výhodnější pozice pro úplné ponoření se do meditace je v sedě. Alespoň mně se daří v sedě lépe udržet pozornost na pouhé bytí v meditaci a méně mě obklopují mé vlastní myšlenky.
Ale i ty se sem tam objeví a přijdou za mnou i do sedu 😉 .

Stále jsem v procesu učení a přijímání daných kroků v danou chvíli tak, jak jsou. A takto je to v pořádku.

Zkusila jsem meditace v sedě večer i ráno a oba časy mají něco do sebe :-). Večer právě to nádherné ztišení se a zklidnění po celém dni. Člověk pak ulehá s takovým dobrým pocitem, který jistě kvalitativně ovlivní i spánek a regeneraci celého organismu.

Pokud mám prostor ráno, udělám si meditaci ráno. Už vím, že mě to příjemně naladí do nadcházejícího dne. Uvědomím si více životní priority a začínám den s větší lehkostí než jindy. Vím, že v realitě všedního dne to není úplně snadné vytvořit si prostor pro ranní meditaci. Záleží na každém z nás, jak moc pozitiv nám to přináší, že nám stojí za to si třeba o 15 min dříve přivstat.

Každopádně pokud víme, že nám nějaká činnost, ať už je to meditace, běh, cvičení, protažení, poslech oblíbené hudby … dělá dobře a přináší to našemu tělu, mysli a duši určité benefity, doporučuji si z toho udělat opravdu pravidelnou praxi.

Vyčleňme si na to konkrétní časový prostor (kdy, jak dlouho, kde a možno i s kým) a vydržme takto praktikovat pravidelně minimálně měsíc. A pokud budeme po měsíci vnímat stále benefity z této činnosti, ponechejme si tento návyk dlouhodobě.

Uvidíte, jakou radost z toho bude mít vaše tělo, mysl, duše … prostě VY 🙂 .